Znak obce a Nazev obce

Dnes je pondělí
25. července 2016, 30. týden
svátek má Jakub, zítra Anna

 




Které roční období se vám líbí nejvíce?

 537
Jaro

 129
Léto

 118
Podzim

 129
Zima

Nemáte zapnuté ukládání cookies! Hlasování do ankety není možné


Historie

Tisk 

Znak a vlajka obce

Obec Šošůvka leží 14 km severovýchodně od Blanska v severní části Moravského krasu. Osídlení oblasti je prastaré - na katastru obce je jeskyně Kůlna, jež byla známa již pravěkému člověku.

Vlastní založení a osídlení oblasti slovanským obyvatelstvem, tj. vznik Šošůvky jako samostatného sídlištního celku, se odhaduje v rozmezí 10. až první poloviny 13.století. První zmínka o obci je v Zemských deskách cúdy olomoucké z roku 1374.

Ve své historii užívala obec dvě pečetě: první společnou s těsně sousedícím Sloupem, v jejímž pečetním poli je stylizovaný barokní štít s krojidlem. Po stranách štítu jsou dvě osmicípé hvězdičky. V roce 1789 byla pořízena nová samostatná pečeť obce. V pečetním poli je nahoru obrácený rýč s naznačenou násadou a letopočtem 1789.

Název obce s největší pravděpodobností vychází z podstatného jména ŠUŠ (případně sauš), což je včelí plást, či otvor v plástu, případně v přeneseném významu souš, tj. suchý strom s dutinou, v níž se usídlily včely.

Návrhy znaku vychází z výše uvedených motivů:

První verze je propojením motivu rýče (Jeho zpracování navazuje na razítko obce z 1918.) a včelího plástu, který tvoří patu znaku. Stříbrný rýč leží na zeleném štítě - oba symboly vyjadřují původně převažující zemědělský charakter oblasti, který se částečně udržel do současnosti. Včelí plást je symbolem pracovitosti, síly, odolnosti a vytrvalosti.

Druhá verze rozvíjí první a je doplněna jednou zlatou - žlutou osmicípou hvězdou ležící v modrém poli. (Je přejata z první se Sloupem společné verze pečetního znamení.) Hvězda může být symbolem svrchovanosti, věčnosti, nesmrtelnosti, naděje, je atributem všech královen nebes (Panna Maria má korunu z hvězd.)

Návrhy vlajky navazují na návrhy znaků. Jednotlivé heraldické figury jsou zjednodušeny v pruhy pouze nejdůležitější motiv - rýč je zachován.

   

Zde uvedené obrázky si můžete stáhnout v Dokumentech.

Více o vzniku znaku a praporu

Na podobu znaku má vliv několik faktorů: znak musí dodržovat heraldická pravidla, musí vycházet z historicky ověřených faktů, symbolů, charakteru oblasti, musí být jasný a čitelný jak v malém, tak i velkém zvětšení. Měl by být esteticky co možná nejzajímavější a nejpoutavější, a proto je vždy výhodnější, jestliže obsahuje menší množství nejdůležitějších a nejpodstatnějších symbolů.

Při práci byly vybírány a konzultovány nejrůznější motivy - např.:

  • sv. Václav - Přemyslovci ovšem neměli k Šošůvce žádný vlastnický vztah, ani se žádným způsobem přímo nezapsali v dějinách obce.
  • Motiv jeskyní je jistě důležitý, ale není jednoznačný a typický pouze pro Šošůvku, neboť krasová oblast zasahuje více obcí.

V začátku návrhu znaku a vlajky byly vzaty možné charakteristiky obce i jejich obyvatel a životního prostředí a bylo zpracováno několik návrhů.

Z charakteristik byly uvažovány:

  • jeskyně obecně
  • krápníky (svícen)
  • archeologické nálezy (pazourek)
  • atributy svatých (p. Marie, sv. Václav)
  • historická symbolika (staré pečetě)
  • charakteristické vlastnosti obyvatel

Po všestranném podrobném posouzení literárních i jiných pramenů k symbolům a vzhledem k možnostem jasného, jednoznačného a srozumitelného výtvarného vyjádření bylo rozhodnuto použít symboliku tak, jak je to uvedeno a zdůvodněno (viz. výše).

Vyloučeno bylo následující znázornění:

  • jeskyně - vyskytují se na mnoha místech, jak v oblasti Moravského krasu, tak v České republice i v zahraničí
  • krápníky - typický útvar svícnu je už delší dobu začleněn do emblému užívaného Správou jeskyní Moravského krasu a společně se slovním označením Sloupsko-šošůvkských jeskyní. Opakovat symbol svícnu v obecním znaku by nebylo vhodné.
  • archeologické nálezy - je obtížně heraldicky ztvárnitelný
  • atributy svatých -svatováclavská symbolika - koruna: konkrétní koruna sv. Vác-lava neexistuje. Toto označení je užíváno v přeneseném smyslu pro korunu zhoto-venou na příkaz Karla IV. a patří ke korunovačním klenotům - symbolům státní svrchovanosti českého království, jsou majetkem celého národa. Je také zkráce-ným označením pro země Koruny české.

Alternativy závěrečných návrhů byly projednány a schváleny na veřejném zasedání za-stupitelstva obce. Zasedání bylo opakovaně hlášeno místním rozhlasem. Dále byly návrhy vystaveny pro veřejné posouzení na panelech ve vestibulu KD a zvláště je mohli občané posoudit při návštěvě volební místnosti při podzimních volbách 2000. Nikdo se nepřihlásil, nebylo připomínek. Návrhy byly odeslány ke schválení heraldické komisi.<

Rýč

  • Podle encyklopedie symbolů je atributem proroka Eliáše. Z tohoto jména bylo od-vozeno jméno Heliš. Podle různých pramenů podsedník stejného jména byl vlast-níkem pozemku přiléhajícího k nejvyššímu bodu v katastru obce a po něm je také pojmenován - Helišova skála. Vzniká tu tedy symbolický oblouk mezi znakem ob-ce a dnes oficiálním označením nejvyššího bodu nejen obce, ale celé severní části Moravského krasu.
  • Obraz rýče přispívá také ke vznikající svatováclavské tradici. Podle legend pěsto-val sv. Václav se svým sluhou Podivenem vinnou révu a hrozny zpracovávali na mešní víno. Mimo jiné bývá světec zobrazen také při práci s rýčem, a proto souzní symbol ve znaku obce - rýč - s dějinným svatováclavským poselstvím.
  • Zelená barva, na níž je rýč, je barva naděje, je barvou přírodního, čistého životní-ho prostředí, je to barva spojená se zemí.

Plástev medu

  • Je symbolem pracovitosti, síly, odolnosti a vytrvalosti lidí, kteří v obci žijí. Je sym-bolem vzdušného prostoru nad zemí a symbolem propojující nebe a zemi.

Osmicípá hvězda v modrém poli

  • Osmicípá hvězda v modrém poli je také obrazem mariánského kultu farnosti, ke které Šošůvka patří. Modrá barva vesmírných dálek s hvězdou evokuje úryvky mariánských písní.

Historie udělování znaků a praporů

Od 15. století až do zániku rakousko-uherské monarchie měla a městečka možnost získat panovnickým privilegiem udělený městský znak, v 16.-17. století udělovala dokonce, i když ojediněle, vrchonost stejným právním aktem znak svým vesnicím, v nichž si rozvoj místní samosprávy vyžadoval potřebu obecní pečeti. I když máme zachováno několik vrchnostenských privilegií, udělují se vesnicím uprostřed listiny vymalovaný znak, vycházela česká heraldika ze zásady, že vesnické symboly, i když byly ojediněle doloženy v barvách a velmi často na pečetích vloženy do štítu, jsou pouhými pečetními znameními, nikoliv znaky. Tuto dosud obecně uznávanou zásadu změnil §5 zákona České národní rady č. 367/90 Sb. o obcích (obecním zřízení), který stanovil, že není-li zvláštním zakonem stanoveno jinak, mohou obce, jejich orgány a organizace užívat znak a prapor obce. Pokud obec nemá historický znak a prapor, mohou jí být na její návrh předsednictvem České národní rady znak a prapor uděleny. Tím získaly obce neměstského charakteru právo užívat znak a současně bylo uzákoněno užívání městských a obecních praporů, pro něž dosud neexistovala žádná právní norma.

S odvoláním na zmíněný paragraf byla při České národní radě v roce 1991 utvořena komise odborných heraldiků a vexilogů, kterou po rozdělení republiky převzala pod názvem heraldická komise Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky.

Komisí prošla ve volebním období 1991-1994 řada návrhů praporů a znaků. Až po doporučení této komise udělovalo předsednictvo ČNR, později předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, nové prapory a prapory. Šlo především o znaky bývalých vesnic, které dosud neměly právo užívat znak. Většina z nich požádala současně o udělení praporu. O udělení praporu žádala též řada měst se starým historickým znakem, ojediněle byly projednávány a žádosti o úpravu nebo drobnou změnu v dosud užívaném znaku, případně o udělění znaku, známého jen z pečetí, nově ve stanovených barvách.



Text o znaku z knihy 600 obce Šošůvky


 Work time: 0.008 s | © 2010 Obec Šošůvka | Webmaster