Znak obce a Nazev obce

Dnes je úterý
22. října 2019, 42. týden
svátek má Sabina, zítra Teodor

 




Které roční období se vám líbí nejvíce?

 10290
Jaro

 7221
Léto

 7160
Podzim

 6816
Zima

Nemáte zapnuté ukládání cookies! Hlasování do ankety není možné


Historie

Tisk 

Znak obce - z knihy 600 let obce Šošůvky

Do znaku obcí se v minulosti dostávaly symboly, které nezřídka obrážely přírodní jevy nebo přímo obrážely zemědělský charakter vesnice. Nejinak tomu bylo i u zemědělské osady Šošůvky, jejiž zdrobnělý název již sám o sobě napovídá, že zde nešlo o větší sídlištní celek. Menší obce proto na konci 17. a na začátku 18. století nezřídka pečetily na úředních listinách společným kovovým pečetidlem do červeného pečetního vosku. I když byly někdy od sebe i značně vzdáleny, spojoval je společný vztah k feudální vrchnosti příslušného panství. V pečetním poli pak byl vyobrazen charakteristický symbol obce. To dokládá i první a zároveň společná obecní pečet obcí Šošůvky a Sloupu z roku 1682.

Tato společná pečeť je kulatého průměru asi 4 cm (SAB, josefinský katastr, D6, č. 1169) a nese tento opis: PECET DIEDIN SOSULKI A SLAUPA. V pečetním poli je stylizovaný barokový štít s krojidlem. Po stránce štítu jsou dvě osmicípé hvězdičky. Nad štítem je vyznačen letopočet 1682 s obrácenou šestkou. Pečet byla nesporně používána až do zhotovení nové, samostatné pečeti obce Šošůvky. Poslední doklad o pečetění touto pečetí je z roku 1787. V roce 1789 bylo již pořízeno nové pečetidlo, podobně si je pořídila i sousední obec Sloup, v jejímž znaku je sloup. Průměrem odpovídá předcházející, ale je oválného tvaru (SAB, sbírka odlitků, sign. G 125, č. 669). Opis této pečeti zní: PECET OBCE SCHOSSUWSKE. V pečetním poli je jako symbol rýč s naznačenou násadou a letopočtem 1789. Obě pečeti tedy nesou symbol zemědělské práce, odpovídající tehdejším zemědělským výrobním vztahům v obci.

Jak dlouho se této pečeti používalo, nelze s jistotou určit. Po roce 1850, kdy byla zřízena okresní hejtmanství, se začala používat kovová razítka. Mnohé obce však používaly ještě dlouho dosavadních pečetních razidel, později dokonce i jako razítko, jehož otisk se však na papíru reprodukoval jako negativní. Ve 20. století se postupně vžila razítka s reliéfem zhotoveným z pryže. Po roce 1945 bylo ve státní správě (NV) upraveno užívání gumových razítek tak, jak je známe z dnešní praxe - v opise razítka je vyznačen název orgánu státní moci v místě s připojeným názvem obce, v pečetním (razítkovém) poli je vyobrazen symbol státní moci, státní znak s dvojocasým lvem.


Zdroj: 600 let obce Šošůvky, 1974


 Work time: 0.028 s | © 2018 Obec Šošůvka | Webmaster