Znak obce a Nazev obce

Dnes je úterý
22. října 2019, 42. týden
svátek má Sabina, zítra Teodor

 




Které roční období se vám líbí nejvíce?

 10290
Jaro

 7221
Léto

 7160
Podzim

 6816
Zima

Nemáte zapnuté ukládání cookies! Hlasování do ankety není možné


Zajímavosti

Tisk 

Jeskyně Kateřinská

Kateřinská jeskyně

Asi 300 metrů před spojením krasových kaňonů Suchý a Pustý žleb se u Skalního mlýna v pravém údolním svahu Suchého žlebu ve výši 352 m n. m. otevírá 8 m vysoký vchod do Kateřinské jeskyně. Jde o výtokovou jeskyni podzemních vod, přicházejících v minulosti do této oblasti od severovýchodu.

Kateřinskou jeskyni tvoří dva mohutné, vzájemně spojené dómy s přilehlými chodbami. Svrchní a spodní patra jsou vyvinuta v podstatně menším rozsahu. Turistická trasa prochází středním patrem v délce 430 m. Celková délka jeskyně je 950 m. Další pokračování Kateřinské jeskyně směrem k severovýchodu je uzavřeno mohutnými závaly. Vstupní část Kateřinské jeskyně, zvaná Předsíň, je známa paleolitickým osídlením, o němž svědčí stopy obou ohnišť, četné pazourkové i kostěné nástroje a opálené kosti čtvrtohorních zvířat. Kromě paleolitických nálezů zde bylo objeveno několik desítek střepů z různých období pravěku, časné doby historické a středověku. Za vstupní chodbou leží Hlavní dóm (Stará Kateřinská jeskyně), 95 m dlouhý, 44 m široký a až 20 m vysoký. Došlo zde ke zřícení stropů, jejichž zbytky v podobě skalních bloků a sutí vyplňují dno prostory. V jeho severovýchodní části v tzv. Medvědím komíně nalezl profesor Karel Absolon 10 lebek a koster jeskynních medvědů.

Jeskyně Kateřinská

K Hlavnímu dómu se váže několik historek o bloudění neopatrných jednotlivců. Jedna z nich, o pasačce Kateřině, která se v jeskyni skryla před nepohodou a nenalezla východ, dala jeskyni jméno.

V r.1909 se podařilo profesoru Absolonovi a jeho spolupracovníkům proniknout ze severovýchodní části Hlavního dómu do dalších prostor - Nové Kateřinské jeskyně s bohatou a neobvyklou krápníkovou výzdobou. Z ní vyniká především Stalagmitový lesík, charakteristický tenkými hůlkovitými stalagmity. V ostatních částech Kateřinské jeskyně se tyto formy nevytvořily nebo se vlivem zřícení stropů nezachovaly. Trosky stropů jsou patrné i v následující prostoře zvané Dóm chaosu, kde se výzdoba zachovala převážně na stěnách v podobě sintrových vodopádů. Nad tímto dómem probíhá ve výšce 30 m horní patro, objevené profesorem K. Absolonem v r.1940, při jehož průzkumu tragicky zahynul Absolonův spolupracovník Jan Němec. K soustavě Kateřinské jeskyně patří ještě nedaleká jeskyně Koňská jáma a vysoko položená jeskyně Horní v Chobotu.

Jeskyně Kateřinská - Pokladna

Prof., dr. Karel Absolon (1877 -1960)

Muž, jehož vědecké profese si nelze ani zapamatovat - geograf, archeolog, speleolog, zoolog, antropolog, paleontolog, prehistorik, se narodil se v Boskovicích. Vyrůstal v lékařské rodině. Po smrti otce se přestěhovali do Blanska k dědečkovi MUDr. Jindřichu Wankelovi. Není se tedy čemu divit, že pokračoval v jeho činnosti. ~1iž roku 1897 zahájil rozsáhlý speleologický výzkum Moravského krasu . Pokračoval v něm i po studiích, vlastně celý život. Výsledky jeho badatelské činnosti jsou shrnuty ve dvoudílné knize Moravský kras.

Zkoumal také jeskyni Pekárnu, Býčí skálu. Věnoval se ale i výzkumu Předmostí u Přerova, Věstonicím... V roce 1930 instaloval v Brně výstavu, která se stala základem dnešního pavilónu Anthrophos.

Velice ho postihla okupace, kdy nesměl pracovat. Většina jeho sbírek byla zničena při bombardování zámku v Mikulově, kam byly odvezeny. V posledních létech svého života zpracovával výsledky své práce. Přesto však veškerá jeho pozůstalost není dodnes zcela známa, protože se říkalo, že měl plány na několik lidských životů.


 Work time: 0.018 s | © 2018 Obec Šošůvka | Webmaster